Kůra dubu obsahuje svíravě působící třísloviny, tzv. taniny. Tyto třísloviny umějí velmi dobře zastavovat krvácení, a proto se hodí k ošetření krvácejících ran. Taniny působí silně dezinfekčně a brání vstupu bakterií do těla. Odvar z dubové kůry se hodí k léčebným koupelím a slabší odvar můžeme užívat vnitřně jako ozdravný a chutný čaj. Při vnitřním použití působí odvar protizánětlivě, používá se při zažívacích potížích i průjmech různého původu. Dubová kůra patřila také mezi neoblíbenější léčiva pana pátera Ferdy. Doporučoval ji sbírat pouze z mladých stromků o průměru kmenu maximálně 10 cm, v čajích i koupelích. Podle pátera Ferdy pročistí dubová kůra za 6 dní tělo od všech škodlivin.
Z dubové kůry si můžeme připravit také velmi léčivou tinkturu neboli tzv. „dubové kapky“. Dubové kapky mají stahující, mírně protizánětlivý a dezinfekční účinek. Podporují regeneraci a hojení kůže a sliznic. Jsou vhodné k výplachům ústní dutiny při paradentóze, k potírání při bodnutí hmyzem. Můžeme ji využívat zevně na dezinfekci ran, k zástavě krvácení, k lepšímu hojení a také vnitřně, například při otravách jídlem a při průjmech. Ředěná vodou se hodí jako kloktadlo při bolestech v krku nebo jako nosní kapky. Oplachy působí blahodárně u osob trpících ekzémy, plísněmi, infekcemi, proleženinami a u kožních obtížích spojených s cukrovkou. Sedací koupele se používají při hemeroidech. Lahvičku s dubovými kapkami mívám trvale po ruce doma i v cestovní lékárničce.
Následující postup na výrobu dubové tinktury jsem získala od jedné sousedky kořenářky, jejíž jméno možná mnozí vytuší. V mých očích je expertkou na výrobu dubových kapek a také jejich nadšenou propagátorkou. Na základě mých vlastních dlouhodobých vynikajících zkušeností s jejími dubovými kapkami a samozřejmě také s jejím souhlasem jsem se rozhodla sdílet s vámi její osvědčený recept.
Postup: Z mladých dubů nebo náletů – s ohledem na stromy jsou nevhodnější podrostové výhony kolem vzrostlých stromů – nasbíráme začátkem jara (nejpozději v květnu, když se dub začne probouzet) větvičky maximálně na prst silné. Doma z nich oloupeme kůru, nejtenčí větvičky ponecháme celé. Sbíráme pouze mladou lesklou kůru, nesmí být porostlá řasou nebo lišejníkem. Ty posléze nastříháme na menší kousky, napěchujeme do sklenice a zalijeme silnějším alkoholem min. 50%, optimálně však 60%. Alkohol vyluhuje z kůry všechny potřebné účinné látky.
Účinné látky obsažené v dubových kapkách reagují s bílkovinami a tím dochází ke svíravému účinku a tvorbě ochranného povlaku. Na postiženém místě se vytvoří antisepticky působící membrána, pod kterou může nerušeně probíhat regenerace postižených tkání. Taniny stahují povrch otevřených ran, sráží krev a zachycují nežádoucí vetřelce. Přítomný alkohol je pomáhá ničit a přibližně po minutě pálení tlumí bolest. Ať vám dubové kapky slouží k dobrému účelu!
Všechna tato slova nechť jsou především poklonou a díkůvzdáním bílovickým lesům, duchům dubů a také lidovému bylinkaření, které nejednomu člověku (včetně mne) pomohly otevřít doširoka oči i srdce a nalézt cestu k vlastní rovnováze a zdraví.
Pozdraveny budiž naše hvozdy!