Září, záříš, zářím …

Měsíc září nás nechává vstoupit do své záře. Ta se pomalu a pozvolna rozlévá kolem nás. Lesy v okolí Bílovic se pomalu nahřívají, až jednoho dne prudce vzplanou a ocitnou se v ohni barev. Rozhoří se těmi nejvroucnějšími barvami a budou se vzpínat k nebesům jako světla pochodní. Ačkoli podzimní plískanice všechny ty jasnými tóny zažehnuté hvozdy později nemilosrdně pohasí, odlesky divadla světel v nás ještě nějaký čas zůstanou. Krajina kolem nás pak bude ještě několik týdnů světélkovat a plaše doutnat, než uhasne docela. S hlubokým klidným výdechem se ponoří do spánku a nechá se pokojně pohltit popelavými tóny nastupující zimy.

Na začátku září ještě není podzim a přitom už není léto. Všichni cítíme, co se chystá. Jako by si s námi chtěla příroda ještě zahrát hru na nejzářivější kostým a strhnout naši pozornost směrem k ní, a ke všemu, co je s ní navěky neodmyslitelně spojeno. Jako by se nás snažila dosytit a tak září ze všech svých sil. Září pro nás v barvách jeřabin, hložinek i dřínků, rakytníků, šípků a trnek, i v temnotě plodů ostružin, černých jeřábů, vinné révy a bezinek. Volá na nás, ať ochutnáme a posilníme tělo i duši do nastávajících časů. Všechny ty jedlé plody temné barvy obsahují velmi cenné látky a jsou plné tzv. fytochemikálií, které posilují náš imunitní systém. Je tu tedy pravý čas na sběračská dobrodružství! Pozor však na bezinky, které jsou zasyrova jedovaté. Jedlé a velmi zdravé jsou až teprve po převaření, usušení nebo naložení do alkoholu, když se z nich uvolní kyselina kyanovodíková.

Možná jste už někdy slyšeli o ženšenu naší domovské pozdně letní přírody? Jsou jím kopřivová semínka, která už několik let sbírám pro domácí použití. A proč kopřivová semínka sbírat? Kromě vysokého obsahu vitamínů obsahují i třeba draslík, vápník a železo. Pomáhají při zánětech, podporují játra i žlučník a mají mnoho dalších úžasných vlastností. Pro jejich sběr jsou vhodné pouze samičí rostliny kopřivy dvoudomé, které se poznají podle toho, že na nich semínka vytvářejí uskupení podobná hroznům. Tyto zelené hrozny stačí natrhat (možné v rukavicích, ale jde to dobře i bez nich, pokud se nedotýkáte horní strany listů) a na sítech usušit. Dobře usušené semenné hrozny následně promneme v dlaních, semínka vypadají do misky a v rukou nám zbydou prázdné zbytky. Na závěr je přesijeme přes vhodné síto a můžeme je hned využít nebo uložit do sklenice se šroubovacím uzávěrem. Jde to opravdu snadno. Semínka mají jemnou křupavou chuť a jsou vhodná do všemožných pomazánek, do smoothie, ale i na posypání pečiva nebo jídla na talíři. Bylo by ke škodě je jakkoliv tepelně upravovat a ochuzovat se tímto procesem o jejich blahodárné vitální látky.

Velice podobně můžeme přibližně do konce září sbírat i semínka jitrocele. Na to je nejvhodnější u nás velmi hojně rostoucí jitrocel větší (Plantago major), který má semínek hodně a sběr je tím pádem efektivní. Pochutnat si na nich ovšem můžeme i zasyrova – ještě zelená jsou velmi jemná, křupavá, s jemně oříškovou chutí. Pro skladování pak můžeme sbírat i plně dozrálá semínka hnědé barvy. Během sběru se na stanovištích snažím nevysbírávat vše, aby byla možná budoucí obnova. Také mám ve zvyku rostlinám za jejich dary děkovat. Později nám pak ve sklenici připomenou, že příroda nám nabízí své poklady pro uchování i na zimu. S pocitem vděčnosti, že jsme její součástí, pak může být každý den krásný.

Kéž nás vděčnost provází na naší cestě podzimem a září v nás,

nám všem přeje

Vaše Lenka

Líbil se Vám článek? Začtěte se ještě na blogu zde >>

Všechny články, které jsem napsala pro Bílovický zpravodaj, najdete tady >>

Více o tom, jak si užít bylinky v různých podobách každý den, si můžete zdarma stáhnout zde >>