Konec zimy nás často překvapí svou silou. Paní Zima se většinou ještě vzchopí a udělí nám pár ledových a mrazivých šťouchanců. To ať si pěkně uvědomíme, s kým máme tu čest…
Kdo se ale bude chtít stejně jako já na konci zimy nechat přesvědčit optimismem a bude chtít – mrazu navzdory – vyhlížet v trávě první jarní vitamíny, bude odměněn.
Někdy to chce trochu trpělivost a pod nohy poněkud zaostřit, ale určitě to stojí za to. Já takhle „ostřila“ asi před týdnem – tj. kolem 6. února a díky tomu jsem si mohla následně užít supr čupr nálož čerstvého býlí. Tolik zázraků jsem ani sama nečekala. Chce to aspoň malou naději… a jde to! No,… ono je to tak asi se vším…!
Jaké čerstvé bylinky si můžeme vychutnat v únoru?
1. kandidátem na chutnou ranní porci vitamínů je můj miláček šťovík (prý kyselý)… ale já mu říkám prostě a jemně šťovík. Je to odvážlivec a nenechá se zimou zastrašit. Někdy se v únoru stává, že mu mráz jeho odvahu trochu „osladí“ a lístky mu povadnou. Jenže – stačí pár teplejších dní nad nulou a tenhle borec se dokáže neuvěřitelně vzchopit! A pak stačí už jen sklízet! Je to jeden z mých nejoblíbenějších pozdně zimních úlovků pro chuťové pohárky. Domácí chleba s tvarohem a solí ochutí takhle začátkem února přímo božsky!
2. horkým favoritem na cenu odvážlivce roku je sedmikráska (prý obecná). Jenže ačkoliv je obecná, je to kráska se vším všudy a navíc obsahuje mnoho minerálních látek, vitaminů a posiluje přirozenou obranyschopnost. Zkrátka, ačkoli se jí přezdívá „chudobka“ a je to mezi jedlými kytičkami spíš Popelka, umí toho spoustu a kdo jí nezná, ať jí zkusí! Kdo se nebojí, může si jemně pokrájet i lístky, ale jsou trochu tužší a tak doporučuji hlavně kvítky. Ozdobí pokrm nádherně – a ten pocit! Jedlé kvítí v únoru!
3. … a tak trochu ještě nesmělá a nejistá je v této době pampeliška – smetanka. Najít jí je snadné, ale ona se ještě trochu brání. Její první lístky jsou jemné a výborné, ale začátkem února jsou ještě malinké a tak se člověk musí snažit, aby něco toho materiálu nasbíral… Ale za měsíc už to bude úplně jinde. Smetanka si dodá kuráž a ukáže zimě, zač je toho loket! Čaj z pampeliškových lístků je známý čistič těla i životabudič, ale v téhle době si je osobně nejvíc vychutnám na domácím chlebu s tvarohem a vajíčkem… snídaně hodná krále!
Ranní topinky v únoru…
4. místo v kategorii Otužilci jsou dobromysl a oregano… no pojmově to laikovi trochu splývá, někdy se dobromysl označuje jako oregano, ale dobromysl má kvítky jemně růžové a řecké oregano bílé… v zahradě máme obojí a navzájem se doplňují a v únoru se hecují, kdo z nich bude odvážnější… Jsou na tom tak podobně a je to souboj vyrovnaný, tak nevím, kdo z nich je letos větší hrdina. Je to souboj o prsa!
Každopádně lístky můžeme použít na čaj („dobrá – mysl“ se hodí, ne?), ozdobit si těstoviny, pečivo… a užít si tu zelenou barvu na talíři! Ólalá!
Dobromysl si v únoru teprve čechrá první lístky…
5. místo jsem vyhradila té nejvoňavější ze zde uvedených bylinek – meduňce. Už začátkem února dokáže načechrat svoje lístky natolik, že jejich zeleň je až dojemná. A pak… stačí lehce promnout mezi prsty a… vůně nás oblaží natolik, že zapomeneme, že je teprve únor… tak šup s meduňkou do konvičky a vychutnejte si to blaho!. …
Meduňka má už v únoru neuvěřitelně krásně zelenou barvu…
6. časným otužilcem je už v únoru petrželka. Sice jí už brzy z jara dojde dech a síla a bude třeba vysadit si pro letošní rok novou, ale takhle ještě v době mrazu, sněhu a náledí se její první kadeřavé lístečky hodí. Vydrží přes zimu i na balkóně nebo terase. Její chuť je nezaměnitelná a její antibakteriální vlastnosti a čerstvá nálož vitaminů a minerálních látek se v těle určitě neztratí… naopak!
Petrželku v únoru nezastaví ani ledová krusta
7. statečným (statečnou) bude pro dnešek šalvěj. Je to bojovnice a ač pochází ze Středomoří, pere se s naší zimou vskutku hrdinsky. I v únoru dokáže poskytnout svoje lístky k našemu prospěchu a ačkoli obsah jejích zdraví prospěšných látek není v této době tak úžasný jako v létě, chuťově je na tom i teď ve skvělé kondici. Nechá se podložit pod maso, do omáček, k cibuli, nebo přidat do čaje. terase. Její chuť je nezaměnitelná a její antibakteriální vlastnosti a čerstvá nálož vitaminů a minerálních látek se v těle určitě neztratí… naopak!
Ať už se chystáte vyrazit na procházku nebo na hory, nezapomeňte se koukat pod nohy. Možná i vy tam najdete něco z pokladů na talíř. Užijte si to!
Vaše Lenka
p.s. všechny fotky v článku vznikly letos v prvním únorovém týdnu… 🙂
Více o tom, jak si užít bylinky v různých podobách každý den, najdete zde >>
Zpět na výpis všech článků tudy >>
Jihočeška a houslistka, kterou osud zavál na Moravu žije život, který jí baví a chce k němu povzbuzovat i ostatní. V domečku u lesa bydlí společně se svým mužem, třemi syny, kočkou a mnoha dalšími obyvateli i návštěvníky jejich zahrady. Miluje bylinky, moudrost babiček, domácí zázraky a cestu k soběstačnosti. Ráda si klade otázky a věří, že vnitřní přání dávají životu směr. Pomáhá lidem nacházet si přirozenou cestu k zázrakům přírody. Inspiruje, jak si vypěstovat vlastní bio lékárnu a získávat nezávislost na komerčních produktech. Bylinkám se věnuje celý život a všemi smysly objevuje nekonečný svět přírodní moudrosti. Již třetím rokem píše články pro Bílovický zpravodaj.
Více o Bylince Lence najdete tady Můj příběh si přečtěte zde >>