Kdo by neznal dýni Hokkaido?
Přitom ještě tak před dvaceti třiceti lety to u nás byl termín spíš pro zasvěcence. Nebo pro znalce japonských reálií, kteří také bez zaváhání věděli, že je to jméno nejsevernějšího japonského ostrova.
Ano, ta dýně s oříškovou chutí, která nese stejnojmenný název, opravdu z ostrova Hokkaidó pochází – pěstovala se tam původně na sopečné půdě. O to šťastnější můžeme být, že se jí daří i v naší vnitrozemské kotlince!
Boom, který u nás dýně Hokkaido v posledních letech zaznamenala, je opravdu úctyhodný. A určitě si to zaslouží… jak víme, existuje spousta skvělých receptů, jak si jí vychutnat a každý si rád najde ty své podle chuti… no, ale o tom já psát nechci 🙂
Jde mi o ten bonus, který má Hokkaido vždycky s sebou. A možná to někdo ani neví. Těchhle bonusů si totiž člověk často nemusí vůbec všimnout… a tak je třeba hodí do koše… nebo do kompostu… nebo slepicím… nebo…
A přitom je to opravdu výborná zásobárna vitamínů a minerálů. Mezi hlavní patří zinek, měď, hořčík, mangan, železo, fosfor, vitamín K, vitamín B2, vitamín E… to všechno nám mohou dýňová semínka nabídnout!
A dále:
- omega 3 a omega 6 kyseliny, vlákninu a plno antioxidantů, které chrání naše játra, srdce i oči
- obsahují fytosteroly – sloučeniny, u kterých bylo prokázáno, že dokáží snížit hladinu cholesterolu.
- pomáhají v boji proti cukrovce, neboť zlepšují regulaci inzulínu
- obsahují takzvaný tryptofan – ten naše tělo přeměňuje na serotonin, který dále působí pozitivně na naši náladu, pomáhá předcházet depresím a zlepšuje spánek…
Ale možná výčet všech těch zázraků, které dýňová semínka obsahují, není až tak důležitý. Možná tu jde o něco jiného – zkusit třeba občas využít to, co někdy vlastně přehlížíme. A zbytečně pak platíme za ty bonusy někde jinde.
Jak tedy na to? Semínka při zpracování dýně vyloupnu lžící a nechám pár hodin ležet na talířku. Později, když trochu oschnou, zbavím je jen tak nahrubo přebytečných okolních vláken. Zabere to tak minutu nebo dvě. Pokud je nechci loupat hned, rozprostřu je na větším talíři nebo na papíře a nechám být. Žádoucí je, aby na vzduchu rovnoměrně oschla.
Čím jsou semínka čerstvější, tím jdou lépe vyloupnout. Já je jen trochu na boku naříznu nožem a pak už to jde dobře prsty. Takhle čerstvá jsou měkká a opravdu výborná. Pro nás je to s naším nejmladším synkem oblíbená zábava. On vybírá ty nejtlustší semínka, já je loupu a on je buď rovnou s velkou radostí konzumuje anebo rozděluje na hromádky pro členy rodiny.
Tahle hra se dá hrát tak 4 dny. Pak obal semínek ztvrdne a je už dost náročné je dostat ven. Do toho se už nechce ani mně!
Jinak, jak víme, semínka má každá dýně, takže pochutnat si na nich můžeme i jindy.
Tak to zkuste, je to… hra! Na zázraky… 🙂
Vaše Lenka
Zpět na výpis všech článků tudy >>
Jihočeška a houslistka, kterou osud zavál na Moravu, žije život, který jí baví a chce k němu povzbuzovat i ostatní. Společně s manželem, jejich třemi syny, kočkou a morčetem bydlí v domečku u lesa. Miluje bylinky, moudrost babiček, domácí zázraky a cestu k soběstačnosti. Věří, že vnitřní přání jsou tím, co dává životu směr. Pomáhá lidem nacházet si přirozenou cestu k zázrakům přírody. Inspiruje, jak si vypěstovat vlastní bio lékárnu na celý rok i získávat nezávislost na komerčních produktech. Více o Bylince Lence najdete tady Můj příběh si přečtěte zde >>